Personální report
AUběhla nějaká doba a Hawks přibyla nová mladá síla. Hned před létem se k nám přidala slečna Domča. Dále do týmu přišlo šikovné duo z kroužku Siki a Šuhaj.
Členové
Přepad
Ač po dlouhé době, ale přeci jsou na světě fotky z našeho přepadu dětského tábora Myšáků. Děkujeme jim za parádní zážitek a snad si i oni užili naši přítomnost.
Fotky
Navštívili jsme
Za léto a podzim letošního roku jsme navštívili řadu větších i menších akcí jako byl například Protector X (odkaz), PA Larp Eden, tradiční Alfa 03 na jejíž report se můžete v dohledné době těšit a jako poslední Radition.
Airsoftové odpoledne
Děkujeme všem zúčastněným a spřáteleným týmům za účast a podporu.
Mimo jiné také děkujeme Petru Jedlinskému z Bílé vločky.

V neposlední řadě děkujeme sponzorům a také Tynně z postradatelných za fotky – snímky od našich fotografek budou v sekci galerie brzy doplněny.

Hawks přijímají opět do svých řad Robíka, který doplní jeho oblíbený :) sniper (bravo) tým.
Fotky
Charlie 02
O víkendu 12-14.4. proběhl víkendový výcvikový camp v Novohradských horách. Děkujeme PatMat týmu za pěknou hru a fajn nedělní ukončení.
Fotky
Nový člen
V březnu 2013 tým přibral nového člena - Bromíka, můžete se na něj těšit na námi navštívených akcích.
Fotky z treninku
24.2. k nám zavítala na trenink milá návštěva. Díky Tynno.
Fotky

e-mail:
sajhawks@gmail.com

SAJ hawks o.s.
Ledenická 1147/120,
České Budějovice, 370 06

telefon: +420 775 077 135,
+420 774 646 462

Podporují nás





Alfa 2019


Asi jste byly zvyklí, že reporty psal někdo jiný, ale časy se mění a tuto povinnost jsem na sebe nyní převzal já.
Ale teď už k výsadku. Odehrála se v okolí Nových Hradů poblíž Rakouské Hranice. Úkolem bylo zničit radiokomunikační tábor nepřítele. Zde je můj report:

V předepsané výšce se padák otevřel a mě se ulevilo.Dobrý ještě chvilku zůstanu naživu. Podruhé mě strach zastihl ve chvíli kdy vítr změnil směr díky čemuž jsem byl zanesen nad lesy. Všechno naštěstí skončilo přijatelně. Na zem jsem dopadl. Omotanej šňůrou, ale dopadl. Hezky jsem si zanadával na neříditelnej padák. Seskok není můj oblíbenej prostředek dopravy. Vyproštění batohu plus sebe zpod šňůr a padáku šlo rychle. Připravil jsem se na přesun. Vytáhl jsem mapu s kompasem. Během mého klesání vstříc zemi jsem viděl vesnici. Po chvíli hledání s lehkým vztekáním do jaký prdele jsem spadl, byla moje pozice určena. OC nám aspoň ukázalo přibližnou oblast shozu. Pomohlo to. Vzhledem ke svému pořadí(druhej) jsem odhadl kde jsem. Cíl byl na mapě už označen. Tužkou jsem vyznačil kudy půjdu. Vyrazil jsem. Upřímně, bylo to peklo. Snad stokrát jsem odbočil špatně. Možná díky tomu nahoře jsem si to pokaždý uvědomil. Vyšel jsem z lesa. Konečně! A co mé oči nevidí?! Rybník. Sláva. Obešel jsem ho po hrázi. Dostal jsem se na cyklostezku. Následovala pauza na pití. Podle infa z brífingu jsem věděl, že oblast je občasně kontrolována motorizovanou hlídkou, takže pauza proběhla stylem čupět v keři a poslouchat. V tu chvíli jsem to nevěděl, ale koukání po světle reflektorů by mi nepomohlo. Profil silnice dalších kilák a něco byla vlnovka.

Napojenej a vychc***j byl čas jít dál. Postupně jsem zjišťoval, jak to vlastně se silnicí vypadá. Jak už jsem říkal: vlnovka. Někdy ve dvou třetinách téhle horské dráhy jsem uslyšel vysílačku. Byl to Maw. Dopadl hned za vesnici, kterou jsem viděl. Odpověděl jsem. Maw mě ovšem neslyšel. Mělo mi to dojít podle toho šumu během jeho zprávy. Mezi koncem a dměmi třetinami cesty jsem se prošel snad čtyřikrát. Jdenak jsem furt hledal signál a za druhý, díky malému nepochopení na obou stranách, či špatné komunikace, jsme se nakonec spojily. Čekal jsem na konci cesty na rozcestí schovanej v křaku. Když jsem tam přišel a rozhlížel se po vhodnym keři, svit baterky vyloupnul ze tmy pár očí. Zasraná liška! Trochu jsem se jí lekl a pak Maw konečně dorazil.

Následovala debata, kterou ze dvou odboček se dát. Díky turistický ceduli se nám to povedlo. Takovej krpál jsme vážně nečekali. Batohy byly těžký, nohám se taky moc nechtělo. Ten kopec jsme si fakt užily. Nahoře se odehrála malá pauza. Už jen dva kilometry na pozorovatelnu. Náhoda si však ještě připravila jedno malé překvapení. Přiblížili jsme se k silnici, směr hraniční přechod. Náhle si Maw něčeho všiml. Zavelel ať lehnu a sám se též poroučel k zemi. Civilista venčil psa. Z důvodu neznámé míře náklonnosti k našim silám to bylo to nejlepší. Když odešel zvedli jsme se a silnici překročily. Zbývalo jen jedna celá tři kilometru. Pak už se naštěstí nic nestalo. Dorazili jsme jako první. Vybrali vhodné místo k čekání, až teď vytáhli zbraně a pak začali sledovat nepřátelský tábor. Hodně nám to usnadnil ruční noktovizor první nebo druhé generace, vyrobeno v Rusku. Postupně se i ostatní začaly shromažďovat na místo srazu. Dovolím si malou vsuvku. Lapiho vítr zanesl cca jedna celá jedna kilometru od tábora. Poté se však vydal špatným směrem a tak bloudil dvě hodiny po širokém okolí. Díky Bohu sešli jsme sešli všichni. Johny, náš velitel, nám řekl cíle naší mise. Zničit tři nepřátelské vysílače, poté dobít a obsadit tábor. Důležitý bylo zjistit jak chodí hlídky a co se děje v táboře. Párkrát se nám podařilo se pátravému světlu baterky vyhnout, ale pak mi štěstíčko došlo. Světlo se totiž odrazilo od čočky noktáku. Hlídka si mě všimla. Ztuhl jsem jak zvíře v záři reflektoru. Zkusil jsem vytáhnout záložku. Puška ležela vedle mě a kdybych po ní sáhl tohle bych asi nenapsal. Bum. Ucítil jsem ostrou bolest v rameni. Pak jsem omdlel.

Probudil jsem se až v táboře. Koukal jsem nechápavě na našeho medika. Potom co mě tam odtáhl nepřítel, se mi dostalo lehkého ošetření. Klukům se mezitím, co jsem spal, podařilo najít jen jeden vysílač. Bylo rozhodnuto o útoku na samotný tábor. Útok se povedl. Jen dva lehce zranění. Tábor se zajistil a zbylé vysílače se také podařilo zničit. Operace byla prohlášena za úspěšnou a připravila nepřítele o drahocenné komunikační prostředky.

Vojín Neubauer